Diskuse

Hlavolam

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Proti všem zvyklostem odpovím zde, aby z toho nebyla úzká nudle.

Nechtěl jsem se původně vůbec vyjadřovat k působení černé díry na foton a raketu na jejím horizontu. Jakmile někde přidáme čd, potvrzení nebo zamítnutí nějaké hypotézy se tím vesměs nijak nezmění, jen to vnese do problému další nejasnosti a problémy to jen prohloubí. Možná ale díky vašemu myšlenkovému pokusu na horizontu čd dále lpíte na zrychlujícím fotonu (světelné vlně) a rakety.

Bohužel i zde vás zklamu. Pracujete totiž s myšlenkou, že foton se udržuje na horizontu událostí svojí energií. To je opět zásadní chyba - foton nikdy není v klidu (ani na horizontu událostí). Foton může horizontem událostí pouze procházet a to jen jedním směrem - směr singularita. Horizont událostí je určitým bodem zlomu v geometrii časoprostoru, protože v této oblasti dochází k výrazným změnám geometrických vlastností prostoru a času. Vše co je pod horizontem "padá" směrem do singularity, včetně času. Ten bod zlomu je opravdu fatální, není nic, co by mohlo být spojeno s horizontem událostí.

Ještě jedno upřesnění. Z vašich myšlenek mám pocit, že si myslíte, že všemu co se nějak pohybuje nad horizontem událostí, musíte dodávat nějakou energii, aby nespadlo do čd. Čd má extrémní gravitaci, ale chová se v souladu s OTR. Když vyšleme raketu k Měsíci a chceme zkoumat jeho povrch, navedeme družici na stabilní oběžnou dráhu (geodetiku) v souladu s její rychlostí a gravitací Měsíce. Na této orbitě, zanedbám-li ostatní rušivé vlivy, raketa trvale zůstává, přestože má dávno vypnuté motory. Žádné další urychlování už není potřebné. Stejné to je s okolím čd. I ta má geodetiky, po kterých se můžou tělesa pohybovat setrvačností a zanedbám-li ostatní vlivy, můžou na této orbitě setrvat.

Teď vás zkusím přesvědčit, na základě výše popsaného, že ve skutečnosti nepotřebujeme fotonu dodávat energii, ani motory rakety, kterými dodáváte raketě téměř nekonečnou energii, abyste raketu a foton udržel nad horizontem událostí.

Pokračování níže.

0 0
možnosti

Myšlenkový experiment:

Mějme čd, u které zanedbáme slapové síly v okolí horizontu událostí. V okolí čd se nepohybuje žádná další hmota ani fotony.

Pošleme raketu libovolnou rychlostí nižší než c směrem k čd. Vhodným manévrováním (zde opravdu potřebujeme motory) dostaneme raketu na geodetiku v libovolně malé, ale ne nulové, vzdálenosti od horizontu událostí. Teď nám raketa krouží s vypnutými motory kolem čd dejme tomu rychlostí 0,999...c.

Z vhodného zařízení vyzáříme foton o libovolné frekvenci směrem k čd pod takovým úhlem, aby se jeho konečnou trajektorií stala kruhová orbita fotonů. Vysvětlím, proč nemůžeme foton poslat blíže k horizontu událostí. Kruhová orbita fotonů je jediná geodetika nad horizontem událostí kde můžou obíhat fotony. Kdybychom chtěli, aby fotony obíhaly blíže k horizontu událostí, museli bychom jim udělit vyšší rychlost než c a to je v rozporu s STR.

Současný stav: kolem čd nám setrvačnou rychlostí krouží raketa rychlostí 0,999...c a foton rychlostí c. Netřeba jim dodávat nějakou energii. Počkáme až raketa i foton budou na jedné přímce se středem čd a čd "vypneme".

Situace za 1 s: foton i raketa se pohybují volným prostorem po stejné trajektorii. Foton má rychlost c, raketa má rychlost 0,999...c. Libovolný pozorovatel (i pozorovatel v raketě) naměří rychlost fotonu c.

Situace kdykoliv v budoucím čase: libovolný pozorovatel (i pozorovatel v raketě) naměří rychlost fotonu c.

Jak vidíte celá ta komedie s čd byla k ničemu. Celé jsem to jen uvedl, abych zdůraznil, co jsem vám už psal v předešlých příspěvcích. Jakmile začnete manipulovat nějak s rychlostí světla, popřípadě dodáváním nějaké energie, aby si tu rychlost světlo zachovalo, může vám z toho vylézt všelicos.

Pokud přesto trváte na tom, že fotonu (světelné vlně) je potřeba dodávat nějakou energii pro udržení rychlosti c, musíte počkat na někoho jiného, kdo vám dokáže lépe, než já, vysvětlit že to tak není.

1 0
možnosti

Povedzme, že máme pozorovateľa na Zemi a raketu, ktorá sa vzhľadom na neho pohybuje zotrvačne takmer rýchlosťou c. Pre pozorovateľa na Zemi je zrýchlenie svetla vzhľadom na raketu takmer zanedbateľné, avšak z hľadiska pozorovateľa v rakete je ekvivalentné gravitačnému zrýchleniu na horizonte udalostí čiernej diery.

0 0
možnosti
Foto

Tomu moc nerozumím.

Jakým způsobem měříte či určujete zrychlení světla?

Zrychlení je změna rychlosti za jednotku času. Ne ní mi moc jasné, za jak dlouho a o kolik se ve Vašem příkladu mění rychlost světla a vůči čemu. Možná konkrétně v tom příkladu uveďte, kolik je počáteční, kolik koncová rychlost toho světla a kolik uplynulo mezi tím času na Zemi a v té raketě. Zrychlení pak spočteme jako podíl těchto hodnot.

0 0
možnosti

Keď sa teleso A vzďaľuje od telesa B v smere proti šíreniu sa svetla, svetlo má vzhľadom na teleso A menšie zrýchlenie ako na teleso B.

Neviem, či Vás moja odpoveď uspokojila.

0 0
možnosti
Foto

Moc ne. Pokud mám soustavu B se zdrojem světla a soustavu A, která se pohybuje proti tomu světlu, tak v soustavě A budou pozorovatelé vidět, že fotony jsou menší a mají vyšší energii než budou pozorovat pozorovatelé v soustavě B. Pokud energie a zrychlení společně rostou a zrychlení roste s klesajícé velikostí, tak je výsledek opačný, než tvrdíte.

0 0
možnosti

Tej Vašej druhej poznámke nie celkom rozumiem. Trochu som to opravil a zosumarizoval. TZ v kocke:

Ako definovať zotrvačný pohyb? Zotrvačný pohyb si vyžaduje impulz, ďalej si nevyžaduje pôsobenie sily. Podľa ŠTR je pohyb fotónu zotrvačný. Fotón dostane impulz, ďalej sa pohybuje rýchlosťou c zotrvačne.

Môj výklad je iný:

Podľa TZ svetlo sa správa ako zrýchlený objekt (na ktorý pôsobí sila): vzhľadom na co-moving sústavu (pozri článok Hlavolam) má väčšie zrýchlenie, ako na pokojovú sústavu. Je to dané tým, že svetlo sa udržiava pri rýchlosti c svojou energiou, podobne ako energia hmoty budí gravitačné pole. Týmto spôsobom vysvetľujem princíp konštantnej rýchlosti svetla.

Je mi trochu nejasné ako sa môže zotrvačne pohybujúci fotón udržať na horizonte udalostí čiernej diery. Podľa TZ tu gravitácia vyrovnáva energiu svetla.

Ďalej v bodoch:

1) Telesu môžeme dodať impulz, ale zotrvačne sa na horizonte udalostí neudrží. To isté platí pre fotón. Môžeme mu dodať impulz, ale keby naň stále nepôsobila sila, neudržal by sa na horizonte udalostí. Na horizonte udalostí čiernej diery alebo extrémne zrýchlenej sústavy sa nič neudrží zotrvačne.

2) ŠTR vychádza z princípu konštantnej rýchlosti svetla, článok Hlavolam princíp konštantnej rýchlosti svetla elegantne vysvetľuje. Myslím, že sa z toho dajú odvodiť aj relativisticke javy: dilatácia času v pohybujúcej sa sústave z hľadiska pokojovej sústavy, kontrakcia dĺžky pohybujúcej sa sústavy a narastanie zotrvačnej hmotnosti pohybujúceho sa telesa. Podľa môjho názoru zotrvačný pohyb si nemôže zachovať konštantnú rýchlosť v každej inerciálnej sústave. Svetlo sa správa ako zrýchlený objekt, na ktorý pôsobí sila: vzhľadom na co-moving sústavu má väčšie zrýchlenie ako na pokojovú sústavu. TZ je alternatívna teória k ŠTR aj VTR. Sám vidíte, že je to odlišné, vychádza to z vlastných predpokladov.

3) Aký je Váš postoj k môjmu myšlienkovému experimentu? Vyplýva z toho vysvetlenie gravitácie. V čom sa mýlim?

0 0
možnosti

Vaše úvaha je postavená na chybné představě, že světlo se chová jako zrychlující objekt.

Rychlost světla je ale v daném prostředí konstantní. Bylo to doloženo spoustou měření založených na různých principech. Je špatná představa, že foton dostane nějaký impuls, zrychlí a poté si udržuje svoji rychlost svojí energií. Foton okamžikem vyzáření má rychlost c, on se na ni nedostává nějak postupně, a tu si zachovává dokud není pohlcen. Žádnou energii aby tu rychlost udržel mu není třeba dodávat.

Tohle je celkem zásadní věc. Jakmile je foton emitován odnáší si energii, která ovšem nijak nesouvisí s jeho rychlostí, ale je dána frekvencí. Foton jakékoliv frekvence (energie) má stále stejnou rychlost c po celou dobu své existence (ve stejném prostředí).

Pokud máte představu, že foton energii pro pohyb neustále někde čerpá, měl byste naznačit, kde je ten zdroj energie.

Všechny další úvahy jsou špatně, protože na světelnou vlnu pohlížíte jako na něco, co je nějakou neznámou silou udržováno na rychlosti c a z toho vám pak nějak vypadne gravitace.

Ještě na závěr vás chci poprosit, když budete reagovat na nějaký příspěvek, najeďte myší na text, na který chcete reagovat. Pod textem se vám vpravo objeví políčko reagovat, na to klikněte a pište. Vy všechny vaše reakce dáváte na hlavní "kmen" a je to tím hodně nepřehledné, na koho a na co vlastně reagujete. Možná už vám něco pan Jelen v tom duchu jako je moje reakce psal, ale už jsem se v tom začal ztrácet, tak se omlouvám jestli opakuji něco již vyřčené. Děkuji.

0 0
možnosti

Tak sme o krok ďalej. Ak fotón potrebuje len impulz a ďalej sa pohybuje rýchlosťou c zotrvačne, môj výklad je iný:

Podľa TZ svetlo sa správa ako zrýchlená sústava (na ktorú pôsobí sila): vzhľadom na co-moving sústavu (pozri článok Hlavolam) má väčšie zrýchlenie ako na pokojovú sústavu. Je to dané tým, že svetlo sa. udržiava pri rýchlosti c svojou energiou, podobne ako energia hmoty budí gravitačné pole. Týmto spôsobom vysvetľujem princíp konštantnej rýchlosti svetla.

Je mi trochu nejasné ako sa môže zotrvačne pohybujúci fotón udržať na horizonte udalostí čiernej diery. Podľa TZ tu gravitácia vyrovnáva energiu svetla.

0 0
možnosti
Foto

Soustava je více objektů (pozorovatelů nebo alespoň myšlených vztažných bodů), foton je jeden objekt. Podle Vás se tedy jeden foton chová jako více objektů?

Navíc: pokud se na tentýž foton, vyzářený ze soustavy A, podívá pozorovatel ze soustavy B, která se vůči soustavě A pohybuje stejným směrem jako ten foton, nejspíš zjistí, že podle soustavy B ten foton vzniká déle než podle soustavy A, což se dá interpretovat jako menší menší zrychlení. Vy ale naopak trvdíte, že má zrychlení větší. To je zjevný rozpor.

0 0
možnosti

Ospravedlňujem sa, ráno som podľahol deprimácii :-) Uvádzam vec na pravú mieru:

V súčasnosti nemáme prostriedky ako TZ overiť. Ale keďže pod horizontom udalostí je väčšia gravitácia a na udržanie telesa je potrebné viac energie, teoreticky (!) môžeme raketu na horizonte udalostí udržať dodaním konečnej energie. Ďalej vec čistej logiky: Gravitácia rovnako ovplyvňuje svetelnú vlnu aj raketu, takže keď si čiernu dieru odmyslíme, situácia sa nezmení. Akceptujete môj myšlienkový experiment, alebo nie?

0 0
možnosti
Foto

To co píšete, může mít mnoho významů, které lze dost těžko rozšifrovat.

Především: Co přesně máne na mysli "větší gravitací" ?

Nižší kravitační potenciál? Vyšší gravitační potenciál? Větší gradient toho potenciálu? Pokud gradient tak podle kterého rozměru?

Navíc není moc jasné, proč je podle Vás třeba dodávat energii. Musíte třeba neustále dodávat nějakou energii, aby těleso zůstalo ležet na povrchu Země nebo na to, aby kolem ní obíhalo? Proč to jinde podle Vás je třeba?

0 0
možnosti

Dodatok: Svetlo by sa zotrvačne nedokázalo udržať na horizonte udalostí čiernej diery.

0 0
možnosti

Ešte k tomu zotrvačnému pohybu, ako ho definovať? Zotrvačný pohyb potrebuje impulz, ďalej si nevyžaduje pôsobenie sily. Avšak svetlo sa správa tak, ako zrýchlená sústava (pozri článok Hlavolam).

0 0
možnosti
Foto

Světlo získá na počátku impuls a pak letí bez použití další síly.

Podle vaší vlastní definice se tedy jedná o setrvačný pohyb. Světlo ve vakuu bez působení gravitace nezrychluje ani nezpomaluje (jeho chování popisuje STR).

V gravitačním poli světlo mění směr i rychlost podobně, jako tělesa s nenulovou klidovou hmotností.

0 0
možnosti

Môj myšlienkový experiment je čisto otázka logiky,. Akceptujete ho, alebo nie? Lebo zatiaľ nepoznám Vaše jednoznačné stanovisko. Ak áno, ste na mojej strane.

0 0
možnosti

Máte pravdu, svoju prácu som nazval "teória zjednotenia", ale je to len neoveriteľná hypotéza, ja si to uvedomujem. Avšak dobre to vysvetľuje princíp konštantnej rýchlosti svetla, ako aj princíp gravitácie.

0 0
možnosti
  • Počet článků 11
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 156x
Som vyštudovaný filozof. Od svojho štúdia na Trnavskej univerzite v Trnave, ktorú som absolvoval v roku 2003, rád vymýšľam kontroverzné hypotézy z oblasti filozofie, biológie a fyziky. Publikáciou svojich článkov chcem propagovať svoju e-knihu Schizofrénia a náboženstvo: výber z tvorby, ktorá je dostupná zdarma na stihnutie napr. v internetovom kníhkupectve Martinus.cz https://www.martinus.cz/?uItem=978321

Seznam rubrik